KLÍŠŤÁK HOLUBÍ

Klíšták holubí je druh škůdce, který se vyskytuje hlavně na ptácích, ale také se může přisát na kožešinová zvířata i lidi. Tento druh klíštěte se vyznačuje poměrně velkou velikostí, s délkou těla až 5 mm, a charakteristickým šedohnědým zbarvením.

Klíšták holubí je potenciálním přenašečem různých chorob a infekcí, včetně boreliózy, encefalitidy a dalších onemocnění, což může mít závažné důsledky pro zdraví lidí a zvířat. Škůdci se přisávají na kožní povrch hostitele, kde se živí jeho krví. Pokud se neodstraní včas, může dojít k infekci a dalším komplikacím.

Hubení probíhá vyčištěním zamořených prostor a následným postřikem pyretroidy. Po ukončení prací, je potřeba zamezit holubům v přístupu, zejména do půdních prostor a podobně.

Boj s klíštětem holubím může být obtížný, protože se rychle rozmnožuje a je velmi odolné vůči některým druhům biocidů. Zabraňující opatření zahrnují pravidelnou kontrolu kožešinových zvířat a odstraňování napadených klíšťat, stejně jako pravidelné očkování proti chorobám přenášeným klíšťaty. Další možností je použití repelentů nebo speciálních oblečení při pobytu v oblastech, kde se klíště holubí vyskytuje.

Je důležité věnovat pozornost prevenci vzniku škůdců jako je klíště holubí, pravidelně kontrolovat zvířata a zamezit šíření klíšťat na jiné oblasti. Tím lze minimalizovat riziko vzniku škod na zdraví a zajistit bezpečnost vašich zvířat a vaší rodiny.

Víte, že?

Klíšťáka holubího, jak už jejich název napovídá, naleznete nejčastěji v blízkosti holubů a holubích hnízd. Přisáté larvy jsou pak dále přenášeny a zavlečeni mohou být i přímo do obydlí, nejčastěji se tak děje především u půdních či jiných prostor, kam mají holubi přístup – jako jsou balkóny, lodžie, kde holubi mohou sedat na zábradlí, ale i podkrovní byty ve starých domech. Pak je reálná možnost, že si klíšťák vybere za hostitele spícího člověka, kterého si v noci po opuštění svého hnízda vyhledá. Jeho bodnutí je většinou bolestivé – v místě přisátí, může vzniknout podlitina velikosti mince, která je nejdříve světle červená, ale s postupem času se vybarví do fialovo-modra a na rozdíl od klasické modřiny mizí až za několik týdnů.

Svou délkou mohou dorůst až 8 milimetrů. Samotná larva ve svých různých stádiích (2-6) se musí alespoň jedenkrát napít krve. Samci a samice pak sají opakovaně. Zajímavé je, že mohou hladovět i několik let.

Hubení probíhá vyčištěním zamořených prostorů a následným postřikem pyretroidy. Po ukončení prací by měl majitel objektu zabezpečit, aby se zamezil přístup holubů, a to zejména do půdních prostor.